5. 11. 2020

Guru Váčaka Kovai, verše 96 - 99, Nauka o iluzorním projevu (IV)


96. Jiskra může vylétnout jen z plamenů, které mají omezenou velikost, (nemůže vylétnout z ohně, který je neomezený a vše prostupující). Podobně není možné, aby ze svrchovaného Já, které je neomezeným celkem, vyvstaly lidské bytosti a svět jako drobné, oddělené entity, jako (osobní) já.

96. Ze svrchované skutečnosti, která je plností vědomí, nemůže povstat nepatrný jedinec jako nějaká drobná, oddělená já-entita. Drobné jiskřičky se mohou oddělit, odlétnout a spadnout na zem jen u ohně, který má omezenou velikost.

Sádhu Óm: Verš vysvětluje, že svět, Bůh a jedinec se jeví existovat jen v pohledu jedince, který je klamným odrazem Já. Ze svrchovaného hlediska Já neexistuje vůbec žádné stvoření.

David Godman: Vědomí je všeprostupující, a proto z jeho nitra nemůže nic vyjít a existovat od něj odděleně. Představa odděleného jedince je klamnou představou, vytvořenou nevědomostí.

 

97. Tělo existuje jen v pohledu mysli, která je silou máji klamána a tažena ven. V jasném pohledu Já, které je jediným, nekonečným prostorem vědomí, neexistuje vůbec žádné tělo, a je proto chybné o Já prohlašovat, že je vlastníkem těla (déhi) či že tělo poznává (kšetrajna).

97. V neomezeném pohledu pravého Já tělo samo o sobě neexistuje. Existuje jen pro vně obrácenou pozornost, což je perspektiva mysli ošálené rozmachem máji. Je proto chybné říkat, že Já – nekonečný prostor vědomí – je obyvatelem či vlastníkem těla.

Sádhu Óm: Šrí Bhagaván v tomto verši odhaluje fakt, že termíny kšetra a kšetrajňa – pole (tělo) a znalec pole (bytost) a déha a déhi – tělo a vlastník těla, použité v Bhagavadgítě, nejsou pravdivé, ale že se jedná jen o obrazné vyjádření, použité ze soucitu Šrí Krišnou, který věděl, že pokud by promluvil nějakým jiným způsobem, nebude to pro mysl neznalou sebe samotné pochopitelné.

 

98. Pokud není tělo považováno za já, pak nelze spatřit dvojnost (odlišnost, rozdílnost) – svět pohyblivých a nepohyblivých objektů. Protože dvojnost – stvoření a tvůrce – neexistuje, je chybou nazývat Já svědkem.

98. Vnější svět, skládající se z pohyblivých a nepohyblivých objektů se bude projevovat, jen když žijete svůj život tak, že tělo považujete za já. Svrchované Já je zcela prosté vnějších objektů, blízkých či vzdálených. Je proto chybou říkat, že Já je jakýmsi nedotčeným svědkem.

Sádhu Óm: Popisy Já jako „svědka individuální duše (džíva sakšhi)“ nebo „svědka všeho (sarva sakši)“, které nacházíme v některých svatých textech, nejsou pravdivé, jsou jen obrazné (upacara), protože člověk je svědkem od sebe různých objektů, jen když je takto (jako od sebe různé – pozn. překl.) poznává. Já ve stavu absolutní jednoty však nic jiného nepoznává, protože je prosté jakékoli odlišnosti. Jak by tedy mohlo být svědkem? Popisovat Já jako svědka je tudíž nesprávné.

(DG) Otázka: Není Já pouhým svědkem (sakšimatra)?

Bhagaván: O svědkovi se dá hovořit tam, kde je k vidění nějaký objekt. Pak je to dualita. Pravda je za dvojností. V mantře sakši cheta kevalo nirgunaša musí být slovo sakšhi (svědek) chápáno jako přítomnost (sannidhi), bez níž nemůže nic existovat. Pohleďte na slunce, které je nezbytné pro denní činnosti. Přesto není součástí světového dění, které se však nemohou bez slunce odehrát. Slunce je svědkem těchto událostí. Stejně tak se to má s Já. (Talks with Sri Ramana Maharshi, č 466)

Bhagaván: Hovoříme-li o svědkovi, nemělo by to vést k představě, že existuje nějaký svědek a cosi od něj odlišného, čemu svědek svědčí. Svědkem se míní světlo, které ozařuje vidoucího, viděné a proces vidění. Toto ozařování existuje jak před trojicí vidoucí, viděné a vidění, tak i během existence této trojice, a i po jejím zániku. Neustále existuje jen tato záře. (Day by Day with Bhagavan, 18. 6. 1946)

 

99. Svět neexistuje bez těla. Tělo neexistuje bez mysli. Mysl neexistuje bez vědomí a vědomí neexistuje bez Já, které je existencí.

99. Svět bez těla neexistuje. Tělo ani na okamžik neexistuje bez mysli. Mysl neexistuje odděleně od vědomí a rovněž vědomí neexistuje bez bytí.

Sádhu Óm: Můžeme to tedy celé shrnout, že všechno je Já, a kromě Já nic neexistuje.

 

Další přeložené části