23. 5. 2025
Guru Váčaka Kovai, verše 491 - 492, Jednoduchý a skromný život
Jednoduchý a skromný život
491. Pokud by se pár lidí, překypujících bohatstvím, ochotně vzdalo svého nákladného způsobu života, umožnilo by to život miliónům chudáků.
491. Kdyby se těch pár největších boháčů vzdalo svého přepychového života, místo aby se ho drželi jako klíště, pak by tato oběť zajistila blahobyt nesčetným chudákům, kteří hladoví, chřadnou a trpí nemocemi z chudoby.
(DG) Muruganar: Blahobytem se tu myslí způsob života, kdy jsou uspokojeny základní životní potřeby, jako jídlo, šaty atd.
(DG) Když slon kráčí lesem svou houpavou chůzí a z jeho z tlamy vypadne žvanec rýže, slon tím nijak netrpí. Ten odpadlý kus však nasytí množství mravenců a umožní jim přežít. (Needhineri Vilakkarn, v. 38)
492. Laskavý Pán poskytuje nutnou potravu všemu stvoření, ale jen v nezbytném množství. Pokud někdo spotřebovává víc, než kolik k životu potřebuje, je to hřích, je to násilné přivlastnění si jídla někoho jiného. To vězte.
492. Bůh – dobrodinec a dárce – který se svojí milostí pečuje o všechny bytosti, stvoří vše, co je k jejich existenci nezbytné, nikoli však v nadbytku. Pokud někdo sní více, než nutně potřebuje, pak je to velká krádež, protože snědl jídlo někoho slabšího. Nadbytek jídla, které doma sníte, představuje hřích, který na vás ulpí.
(SO) Muruganar: I když se tomto verši hovoří jen o jídle, vztahuje se to na všechny životní potřeby. Všechno, co člověk spotřebovává ve větším množství, nežli je nutné, je hříchem, který na sebe nakládáme. Velmi dobře je to vysvětleno v následujícím verši.
(DG) Muruganar: Bůh tvoří jen to, co je nutné, a proto by se nemělo ničím plýtvat. Obžerství vede k hromadění hříchu, protože ubývá jídla pro druhé, což je příčinou jejich trápení. Právě z tohoto důvodu mudrci tvrdí, že člověk, hromadícího základní životní potřeby – hlavně jídlo – v množství větším, než je nutné, tak vlastně navyšuje zásobu svého hříchu.
