20. 12. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 443 - 446, Dosažení Já
Dosažení Já
443. Protože naší běžnou zkušeností (která je společná všem bez rozdílu) je, že když pozbydeme těla a zcela osamoceně záříme ve stavu nicoty (ve spánku), kde neexistuje svět, tak trvalé pozbytí naší totožnosti jakožto „já“ s pěticí obalů, představuje vlastně dosažení Já (uvědomění si sebe sama). Tím si buďte zcela jisti!
443. Zůstáváte naživu dokonce i ve stavu spánku, kde mizí tělo i svět bdělého či snového stavu. Přičemž vy sami jste bez těla. Když se probudíte, říkáte: „Ve spánku jsem (já) nepřestal existovat.“ Poznejte, díky této záhadné, ale přirozené zkušenosti, v níž září vaše pravá skutečnost, že naprosté zničení ega, existujícího v podobě pěti obalů, představuje dosažení átma svarúpy – skutečnosti, která tvoří podklad pro zdánlivé projevení ega.
Michael James: Většina hledajících se domnívá že seberealizace představuje dosažení jakéhosi Já, o němž jsou přesvědčeni, že jej dosud nemají. Seberealizace je však ve skutečnosti ztráta něčeho – konkrétně ega – a je to něco, co zde již je. „Abyste získali prostor, stačí se zbavit harampádí. Prostor není něco, co přijde odněkud zvenčí…“ říká Šrí Bhagaván v Maharshi’s Gospel, díl 1., kap. 4. (Viz také Maha Yoga, 7. vydání str. 121).
444. Je-li ego zničeno, pak slunce Já září jako jediná skutečnost a ukončí sen (nevědomosti o Já), který je klamný, a způsobí pravé procitnutí. Dosažení Já (seberealizace) je vlastně jen zničení ega prostřednictvím sebezkoumání. To vězte!
444. Člověk se probudí, až když skončí sen. Stejně tak zazáří slunce Já, až když ego zemře. Vězte tedy, že zničení ega, překážky, prostřednictvím záslužné džňána vičáry: Kdo jsem já?, znamená dosažení Já.
Michael James: Klamným snem, je současný bdělý stav. Pravým procitnutím je stav turíja či džňány.
445. Konečný stav, kdy člověk existuje jako TO, nastává tehdy, je-li „já“ a „mé“ zničeno jasným a opravdovým poznáním, které je oproštěné od pochybného vědění (já jsem tělo). Tento stav může nastat i během života v tomto iluzorním světě.
445. Třebaže žijete v interakci s iluzorním světem, vězte, že jediný pevný a stabilní stav představuje přebývání jako TO. Tohoto stavu se dosahuje zničením dvou přídavků – „já“ a „mé“. Dosahuje se jej pravým poznáním, které musí být – v důsledku vyloučení vědomí, operujícího prostřednictvím pěti smyslů – zcela očištěné.
Michael James: Výraz „… oproštěné od pochybného vědění“ lze přeložit i jako „… oproštěné od pětice smyslového poznávání“.
Předchozí dva verše popisují skutečnou podstatu dosažení Já. Protože velký výrok Véd – já jsem TO – označuje dosažení Já (seberealizaci), tak zničení ega rovněž představuje uskutečnění „já jsem TO“, jak je zde popsáno.
446. Skutečnost, zdroj (ega, já) září v Srdci tak nesmírně jemně, že ji lze poznat jen velmi ostrou pozorností. Pro ty, jejichž mysl je hrubá a tupá jako palice tlouku, je toto poznání nemožné!
446. Skutečnost, zdroj já, je taková, že ji lze poznat jen nesmírně jemným způsobem (ostrou pozorností). Ti, co mají mysl tupou jako zakulacený konec tlouku, nemají šanci.
Sádhu Óm: Viz 8. kapitola Vičára Sangraham: „Jako je nemožné oddělit od sebe vlákna hedvábí tlustým sochorem, nebo jako je nemožné správně rozeznat drobné předměty v mihotavém svitu lampy ve větru, tak i zkušenost Já nelze získat myslí, která je v důsledku tuposti hrubá a rozevlátá.
(DG) Muruganar: Skutečnost existuje jako zdroj já-myšlenky a také jako to, co lze poznat jen nesmírně jemným způsobem. Ti, co mají v důsledku posedlosti hrubými formami nečistou mysl, nemohou skutečnost poznat.
(DG) Bhagaván: Mysl dosáhne dokonalosti v podobě míru, když se díky nesmírné čistotě ponoří do Srdce.
Když se mysl stala jednobodovou jako špička trávy ostřice a splyne tak se Srdcem, bude snadno rozeznána zkušenost čirého bytí, kterého je zdánlivě nemožné dosáhnout.
Když místo jehly použijete tlusté páčidlo, nemůžete vzít tenkou nit a sešít s ním hedvábnou tkaninu. (Padamalai, str. 256, v. 21-23)
David Godman: Otázka č. 11 v díle Vičára Sangraham zní: „Může mít mysl zkušenost Já, když její podstatou je neustálá změna?“ Část Bhagavánovy odpovědi zní:
(DG) Bhagaván: To, že nelze zakoušet skutečnost, která je nesmírně jemná, je kvůli nečisté mysli. Kousek jemné hedvábné tkaniny nelze sešít silným páčidlem, stejně tak nelze poznat podrobnosti malých předmětů ve svitu lampy, jejíž plame se třepetá ve větru. Podobně ani mysl, která je nečistá a je pod vlivem radžasu (chtivosti) a tamasu (tuposti), nemůže zakoušet skutečnost, která je nesmírně jemná a tichá.
