7. 8. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 420 - 423, Hledání pravého poznání (II)
420. Vnímání (poznávání) smyslových objektů jako by byly skutečné, namísto poznávání pravdy o vnímajícím (o tom, kdo si uvědomuje poznávání), je tu kvůli nevědomosti, zrozené ze sebeklamu. Pravé poznání neznamená se naučit vše, co chcete, ale naopak ztrátu pomyslného a relativního vědění v poznání Já.
420. Vědomí, které si nevšímá Já, jehož podstatou je čiré vědomí, a které považuje objekty světa za skutečné, je falešné vědomí. Nevědomost (o Já) je zapříčiněna májou. I když se člověk dokáže naučit vše, co chce, tak pravým poznáním je pouze naprosté vyloučení veškerého pojmového a rozlišujícího objektivního poznávání a bezvýhradné přetvoření tohoto poznávání v samotné Já, v důsledku přímého zakoušení naší pravé podstaty – nedvojného čirého vědomí.
Sádhu Óm: Viz verš 12 – Poznání, které poznává objekty, nemůže být pravým poznáním (džňánou)…
421. Vpravdě existuje jedině čiré poznání sat-čit (vědomí Já Jsem). Všechna ostatní poznávání (prostřednictvím smyslů či mysli), která v tomto čirém poznání fungují a působí zdánlivě pravdivě, jsou jen temnou a klamnou nevědomostí. Proto je nebezpečné jim věřit.
421. Jediné, co opravdu existuje, je čiré vědomí, zářící jako čisté bytí. Všechny další typy vědomí, které existují uvnitř čirého vědomí, a které se zdají být skutečné a na ničem nezávislé, jsou jen představy falešného já a jsou vědomím, které zatemňuje. Je pošetilé jim věřit.
Sádhu Óm: Dokonalým poznáním je prosté, jednoduché poznání Já Jsem, které v hlubokém spánku zakouší každý. Viz Mahárišiho evangelium, část první, kapitola 1: „Spánek není nevědomostí, je to čirý stav. Stav bdění nepředstavuje poznání. Je to nevědomost. Ve spánku je plné uvědomění (poznání) a v bdění panuje naprostí nevědomost.“
(DG) Bhagaván: To, co existuje, je jen jediné vědomí. Mnohost rozličných, objektivizovaných vědomí, je jen fiktivní představou v jediném vědomí. (Padamalai, str. 148, v. 3)
Podstatou Já je samo vědomí. Poznávání objektů je jakýmsi pomyslným projevem v Já. Poznávání objektů lze přirovnat ke šperkům, které jsou všechny vyrobeny ze zlata. (Padamalai, str. 85, v. 2)
422. Zakoušení ticha (poznání Já) je dokonalým poznáním. Všechna ostatní poznání jsou nedokonalá a malicherná. Různorodé objektivní poznání je jen poznáním, navrstveným na Já – na čiré poznání – a proto nejsou pravdivá.
422. Poznejte, že množství všelijakých dualistických rozdílností, existujících kvůli suttarivu (k objektům směřovaná pozornost – pozn. překl.), jsou jen navrstvením na jediném Já, jehož podobou je čiré vědomí. Tyto rozdílnosti nejsou skutečné. Pravou vševědoucností je proto jedině poznání vaší skutečné podstaty, která existuje ve formě ticha (mauna). Všechny ostatní druhy poznání, zahrnující triputis (poznávající, poznávání, poznávané) jsou hnusná a bezvýznamná.
423. Budou velcí mudrci s čistou džňána drišti (pohledem džňány) považovat za úplně poznání objektivní náhled nicotného ega? Poznáním je jen TO, co zná čiré poznání, a nikoli to, co poznává jiné objekty.
423. Budou ti, kteří nazírají skutečnou džňánou, považovat za poznání suttarivu ega, které považuje hnilobné tělo za já a touží po poznávání objektů (suttarivu)? Džňánu představujejen poznávání čirého vědomí. Ostatní poznání, zahrnující poznávání něčeho jiného, jsou nevědomostí.
Sádhu Óm: „…TO, co zná čiré poznání…“ je Já-poznání, zářící jako Já Jsem.
