1. 1. 2023
Guru Váčaka Kovai, verše 367 - 370, Zbavení se bídy
Zbavení se bídy
367. Jedinec (džíva) je věčně klamán a nestále trpí pocitem nedostatku. Chce-li se zbavit veškeré své bídy a být šťastný, stačí mu jen poznat svrchovanou jednotu, jeho Pána. Stačí mu jen být svým vlastním Já.
367. Člověk prožívá duševní útrapy, chřadne nespokojeností a žalem, a to proto, že je chycen v bídě zrození. Skrze smrt ega, které o sobě mluví jako o já, si člověk musí uvědomit svoji pravou podstatu v podobě svrchované Milosti, svoji brahman svarúpu, která je tou nejvyšší silou, jež člověku vládne. To je jediný způsob, jak může člověk ukončit své duševní trápení a dosáhnout svrchované blaženosti.
368. Ani ta nejmenší trápení se neskončí, dokud člověk nepozná TO. Zapomínám (na TO) je člověk oklamán mocnou silou – světskou májou (iluzí).
368. Bez uvědomění si Toho (Já) neexistuje sebemenší možnost, jak se zcela zbavit bídy. Světská iluze se zapomenutím Toho posiluje, stává se úžasně matoucí a svádějící.
369. Nechte být toho, kdo pláče nad smrtí své ženy a dětí. Věnujte se nejdříve svému Já a plačte až když zemře vaše ego – pocit „já jsem tělo“. S ním zcela zemře všechna vaše bída.
369. Ten, kdo stižen žalem pláče nad smrtí své ženy, dětí atp., by měl v prvé řadě zkoumat své nitro. Jaká je jeho skutečnost? A tím dospět k pravé podstatě. Udělá-li to, pak zapláče nad smrtí tělesného ega, které zemřelo v důsledku zkoumání (vičára). Takto zemře všechen jeho duševní žal, který byl příčinou jeho dřívějších nářků.
(DG) Muruganar: Z pohledu Já jsou všechny živé bytosti stále ve věčném, nesmrtelném stavu, v átmasvarúpě, oproštěné od narození a smrti. Dokud je náš náhled omezený klamem, tak nemáme jinou možnost než se radovat při narození a bědovat nad smrtí. Ego (pocit já jsem tělo) je jedinou příčinou střídání radosti a smutku. Když ego zmírá, pocity euforie a smutku úplně ustanou.
(DG) Dotaz: Když zemře někdo, koho máme rádi, dostaví se smutek. Dá se takovému smutku vyhnout tím, že budeme milovat všechno stejnou měrou, nebo že nebudeme milovat vůbec?
Bhagaván: Když člověk zemře, výsledkem je smutek těch, kdo žijí. Způsob, jak se zbavit smutku, je nežít. Zabte toho, kdo truchlí. Kdo pak zůstane, aby trpěl? Ego musí zemřít. Jiné cesty není. (Talks with Sri Ramana Maharshi, č. 252)
370. Pokud máte rádi druhé lidi jen pro jejich těla nebo duše (ega) pak, jakmile těla a duše zemřou, budete trpět. Abyste se takového žalu zbavili, mějte pravou lásku k Já, které je skutečným životem každé bytosti.
370. Jestliže milujete druhého člověka (džívu) a považujete jej za jedince v těle, pak když zemře, bezpochyby přijde smutek. Abyste tento žal jednou provždy zničili, neustále praktikujte pravou, tísně zbavenou lásku, která vidí a miluje člověka jakožto Já, které je jeho pravou podstatou.
Michael James: Lidská duše není nic jiného než ego – ztotožnění „já jsem ego“. Skutečný život je Já, a nikoli duše čili ego.
