10. 4. 2022
Guru Váčaka Kovai, verše 313 - 315, Uctívání gurua (IV)
313. To, co se objevuje v podobě sadgurua, není ničím jiným nežli vše prostupujícím, ohromným prostorem svrchované džňány, podobající se světlu slunce. Řádné uctívání sadgurua pak představuje vznešený stav, který (v tomto nezměrném prostoru) nedává sebemenší prostor pro vzestup individuální mysli – já. To vězte.
313. Jasně rozumějte tomu, že vznešený stav, v němž nepovstává mysl jedince coby já, představuje pravé uctívání, které si zaslouží být vykonáno k poctě gurua – Boha. Toto uctívání probíhá ve vše prostupující nebeské klenbě, kterou ozařuje slunce pravé džňány, což je pravá podstata gurua.
314. Řádné uctívání gurua znamená – pro zralého žáka – mít pevný náhled na džňána guru bódham, jehož prostřednictvím spatřuje žák celý vesmír – který není ničím jiným nežli podobami „já“ a „tamto“, jež jsou tužbami vzájemně svázány – jako formu (podobu) svého gurua. To vězte.
314. Neomezený náhled – vědomí gurua – spatřuje vše, co se ve vzájemné provázanosti projevuje jako „já“ a „tamto“ – jako svarúpu (podstatu) svého vlastního džňána gurua. Získání takového náhledu prostřednictvím ctnostného chování představuje pravé uctívání, které je hodno toho, aby ho zralý žák vykonal.
Michael James: Pojmy „já“ a „tamto“ se myslí vidoucí a viděné. Význam „džňána guru bódham“ je vysvětlen v poznámce k verši 212.
Muruganar: Vše, co je poznáváno, je zahrnuto v „já“ a „tamto“ (aham a idam). Stav, v němž mizí džívabódha (individuální vědomí), se označuje jako Šiva bódha (vědomí Šivy/Boha). Analogicky s tímto se o vymizení vědomí žáka hovoří jako o vědomí gurua.
315. Pravým uctěním gurua je rozpuštění ledu – ega, pouta „já jsem tělo“ – v oceánu guru bódham, zářícího jako blaženost Já. To vězte.
315. Když se led vědomí ega, omezeného na tělo, rozpustí v oceánu vědomí gurua, které představuje zakoušení Já, existujícího a zářícího jako chuť lásky, pak vězte, že toto je uctění gurua.
(DG) Bhagaván: Ó Arunáčalo, stejně jako se sníh rozpouští ve vodě, dovol mi se láskou rozpustit v Tobě, která jsi úplností lásky! (Akšaramanamalai, v. 101)
