11. 6. 2021
Guru Váčaka Kovai, verše 204 - 206, Uctívání Šivy
Uctívání Šivy
204. Nejlepším uctíváním Šivy je míruplnost, když mysl v tichu a bez odchylování proudí k Já, k sat-čit, kde setrvává.
204. Měli byste nabýt pevného přesvědčení, že opravdovým uctíváním Šivy je stav hlubokého míru, prostého myšlenek, v němž člověk stále a neoddělitelně přebývá v harmonii s átmasvarúpou – s plností, s čirým bytím-vědomím.
Sádhu Óm: Když se mysl potuluje vně směrem od zdroje, je to vlastně hanobení Já. Proto se zde říká, že pravým uctíváním Já je přímé setrvávání v Já (tichý proud k Já).
(DG) Bhagaván: Skutečným Bohem je jen čiré bytí-vědomí, které si také zasluhuje být uctíváno početným zástupem bytostí.
Protože skutečnou podstatou Šivy je vědomí, tak pravé uctívání Šivy představuje zkoumání (zaměřené) do hlubin vědomí. (Padamalai, str. 93, v. 57 a 58)
205. Světec Markendája přežil smrt a podrobil si dokonce i Jámu (boha smrti) a žil pak mimo jím vyměřený čas. Poznejte, že uctíváním Šivy – ničitele smrti – lze překonat i smrt.
205. Markendája v boji porazil smrt a skrze uctívání Šivy dosáhl stavu nesmrtelnosti, takže žil mimo čas, který mu byl vyměřen, zbavil se neúprosného osudu, a unikl tak nevyhnutelné smrti. Proto každý, kdo zkoumáním s plným uvědoměním uctívá Šivu – ničitele Jámy – unikne ze smyčky Jámy, který má moc lapit každou bytost bez výjimky. Ale v těchto vzácných případech se smyčka roztřepí a roztrhne, neschopná zachytit uctívajícího.
Michael James: V příběhu o světci Markendájovi se uvádí, že Šiva zabil Jámu, boha smrti. Proto se traduje, že smrt lze překonat uctíváním Šivy. Pravým uctíváním je přebývání v sobě samém, jak je zde uvedeno ve verši 204. A protože Já (Šiva) se nachází mimo zrod i smrt, tak přebýváním jakožto Já člověk překonává smrt a dosahuje nesmrtelnosti.
David Godman: Markendája unikl smrti díky své výjimečné oddanosti k Šivovi. Mrikanda, otec Markendáji, se k Šivovi modlil, aby mu daroval syna. Šiva se před ním zjevil a řekl: „Přeješ si mít ctnostného, moudrého a zbožného syna, který se dožije jen šestnácti let, nebo syna hloupého a zlého, kterýž bude žít mnohem mnohem déle?
Mrikanda si vybral syna, který se měl dožít jen šestnácti let a který se už v dětském věku projevoval jako mudrc. V den smrti Markendáji se dostavil Jáma, bůh smrti, aby si vzal, co mu náleží. Markendája zavolal na pomoc Šivu a sevřel Šivův lingam, o kterém obvykle meditoval. Jáma na něj vrhl své lano a smyčkou zachytil jak Markendáju, tak i lingam. To Šivu rozhněvalo, zhmotnil se, aby Markendájovi pomohl, a Jámu usmrtil jediným kopnutím. Šiva pak udělil Markendájovi tu výsadu, že nemohl zestárnout, takže zůstal navždy šestnáctiletým chlapcem, čímž se vyhnul smrti. Kromě toho také zpět oživil Jámu.
V následujících řádcích, sepsaných Bhagavánem, je zmíněna Markendájova zbožnost a oddanost:
Meditací na chodidla Pána, který zná vše, co je psáno, který ničí planoucí osud a promění ho v nicotu,
se (Markendája) zařadil k nejpřednějším stoupenců.
Intenzitou své lásky k tomu, kdo mu jeho osud stanovil, překonal brahmačárí Markendája svůj úděl,
podle nějž měl zemřít tak, jak bylo nařízeno. (Itamana Puranam, ř. 493-97)
(Pozn. v knize: „Pán, který zná vše, co je psáno“ je Šiva v podobě Ezhuttarijum Perumana, vládnoucího božstva v chrámu Tiruvotrijur.)
Muruganar: Síla plynoucí z uctívání Boha zde byla zdůrazněna faktem, že takto se lze dokonce vyhnout smrti.
Bhagaván: Lidé, kteří mají silný strach ze smrti, hledají útočiště u svatých nohou Pána Šivy, nepodléhajícího ani zrození ani smrti. V této skrýši (v něm samotném) přetrpí svoji vlastní smrt. Budou pak v tomto nesmrtelném stavu uvažovat o smrti? (Ulladu Narpadu, druhý žehnající verš)
206. Při získání nedvojného náhledu, že všech osm forem vesmíru – což jsou samy o sobě pouhé mentální představy – zpodobňuje Boha, představuje náležité uctívání těchto forem řádnou Šiva púdžu.
206. Jakmile jste dosáhli intelektuálního pochopení bezrozdílnosti (nedvojnosti), kde víte, že čarokrásné osmeré formy představují podoby Boha, našeho Pána, tak potom je veškeré vhodné uctívání těchto podob vrcholnou Šiva púdžou. To vězte.
Sádhu Óm: K osmero formám vesmíru se řadí prostor, vzduch, oheň, voda, země, slunce, měsíc a bytosti.
Nedvojný náhled je získán jen po uvědomění si jedinosti Já. Do té doby musí aspirant spoléhat na svoji mentální představivost, aby se snažil spatřovat a uctívat osmero forem jako podoby Boha. Takovéto uctívání, opírající se o představivost, může být považováno za dobré niškáma konání (tj. beztužebné konání), které pomáhá očistit mysl a uschopnit ji k cestě osvobození, jak je podána Bhagavánem ve verších 3 a 5 v Upadéša Sáram. Protože je však takového uctívání pouhou mentální aktivitou, nelze ji řadit k nejvyšší a skutečné Šiva púdže, zmíněné ve verších 204 a 205. Jen džňánin skutečně spatřuje, že osmero forem se od Já (Boha) neliší. Proto může pravou niškáma karmu či Šiva púdžu vykonávat jen on sám.
Viz také Mahárišiho evangelium, část I, kap. 3, kde Šrí Bhagaván říká: „Dobrým karmajogínem může být jen átma džňánin.“
(DG) Bhagaván: Uctívání (jakékoli z osmi forem) s úsudkem, že všechny tyto osmeré formy jsou podoby Boha, představuje řádné uctívání (púdžu) Boha. (Upadéša Sáram, v. 5)
