30. 1. 2021

Guru Váčaka Kovai, verše 141 - 144, Nicotnost učenosti (I)


Nicotnost učenosti

141. Ústředním smyslem všech písem je člověka poučit, že má utlumit mysl, aby dosáhl osvobození. Když je tohle poznáno, nese soustavné studium těchto písem nějaký užitek?

141. Všechna džňáninská písma, která učí cestě ke spáse, jednohlasně tvrdí, že nejlepším způsobem k dosažení osvobození je zkrocení a zklidnění mysli. Zdůrazňují to i džňáninové. Když člověk po nezbytném studiu pozná tento vnitřní smysl písem, měl by pak celé své úsilí napřít tímto směrem (tj. k praxi). Jaký má smysl studovat písma stále dokola a nevěnovat se praxi?

Michael James: Viz také Kdo jsem já?, kde je vyjádřena tatáž myšlenka.

(DG) Bhagaván: Všechny texty říkají, že k dosažení osvobození se musí uklidnit mysl. Konečnou naukou tedy je, že mysl má být klidná. Jakmile je to pochopeno, není třeba neustálého studia. Aby se mysl zklidnila, stačí v nitru sebe sama zkoumat, co je mým já. Dalo by tohle hledání udělat prostřednictvím knih? (Who am I?, odpověď 23)

Muruganar: Šravana a manana se po jisté době stávají překážkou pro nididhjásánu. Sádhak by si toho měl být na této úrovni vědom a s šravanou i mananou přestat.

David Godman: Šravana, manana a nididhjásána tvoří tradiční védskou cestu k poznání. Šravana je naslouchání slovům gurua a jejich studium. Manana představuje rozjímání o těchto slovech a utvrzování se v tom, že jsou platná. Nididhjásána je praxe (cvičení), jejímž výsledkem je přímo zkušenost toho, co manana a šravana nepřímo ukazují.

 

142. Jestliže se ti, co nemají schopnost žít život podle náboženské etiky, vrhnou na kritické studium Véd, nejedná se o nic jiného než o poskvrnění čistoty Védánty.

142. Pokud ti, jejichž chování se k duchovnímu životu nehodí, se začnou zabývat studiem a analýzou svatých védských písem, pak znesvěcují tyto vznešené texty, které ve své existenci září svrchovaně bezúhonnou čistotou.

(SO + DG) Muruganar: Verš zdůrazňuje, že pro ty, kdo se oddali studiu Véd, nebo cestě džňány, je podstatná nesmírná čistota mysli a srdce.

(DG) Bhagaván: Protože čistota mysli je pro jakoukoli duchovní praxi nepostradatelná, má její dosažení prvořadou důležitost. (Sadakarkuriya Sattana Nerigal, číslo 63)

 

143. Pro ty, kdo jsou je svým nečistým tělům připoutáni, je celé studium Véd užitečné asi jako pohupování bradky kozla. Jejich studium povede k utlumení ega jedině s pomocí boží Milost.

143. Znalost písem má člověka pobízet k dosažení Srdce, zdroje ega, ovšem při spoléhání se na Milost boží jako na prvořadou pomoc. Tímto způsobem ego zmizí. Pokud tomu tak není (člověk se na Milost boží nespoléhá), pak pro ty, kdo si počínají, jako by byli tělo – iluzorní hrouda masa – nejsou vědomosti ničím jiným nežli obtížným břemenem. Není to nic než pohupující se lalok kůže kozla.

Muruganar: Boží Milost přirozeně a bez přestání prýští v každé bytosti. Protože vědomosti člověku v dosažení Srdce nepomáhají, jsou zcela zbytečné, takže se to přirovnává ke koženému laloku kozla. Ego nezmizí, dokud se nedosáhne Srdce. Jen pak lze říci: „.. po dosažení Srdce …tímto způsobem ego zmizí.“ Každé úsilí po dosažení Srdce, které primárně spoléhá na vědomí ega, bude naprosto k ničemu. Proto se tu říká: „…při spoléhání se na Milost boží jako na prvořadou pomoc.“

(DG) Bhagaván: Vše, co se člověk naučí, je zcela klamné, pokud se z toho nestane způsob ke ztišení mysli v Já. (Padamalai, str. 303, v. 35)

 

144. Vymanit se z nevědomosti pouhým studiem je něco tak vyloučeného, jako existence parohů na hlavě koně. (K odstranění nevědomosti) musí být mysl zničena a tendence kompletně vymazány rozkvětem poznání Já.

144. Mentální zmatek a bídu lze ukončit jen odkrytím naší skutečné podstaty, což je výsledek zničení mysli prostřednictvím praxe nějaké formy sádhany. (Očekávat) ukončení zmatku mysli pouhým studiem je stejná nemožné, jako že koni narostou parohy.

Sádhu Óm: Čtenář by měl mít na paměti, že Šrí Bhagaván doporučoval k poznání pravdy pouze dva prostředky – sebepoznání a sebeodevzdání. Výsledkem obou těchto metod je vždy mano nása (smrt mysli) i vásána kšhája (vyhlazení tendencí).

 

Další přeložené části